Severské podivno zase trochu jinak

6. 6. 2018 v 12.05

Svět fantastiky nebo magického realismu je vždycky lákavý. O to víc, když se objeví někde, kde to není tak časté. Třeba ve Švédsku. Sobí hora představuje sbírku pozoruhodných a silně bizarních povídek, které zasahují nejen do fantazie, ale i do science fiction nebo severských pověstí.


Sobí hora je dílem švédské autorky Karin Tidbeckové, která některé povídky v původním jazyce vydala už v knize Kdo je Arvin Pekon?. Nově přidané povídky byly už psány přímo v angličtině nebo byly autorkou přeloženy. Společně tvoří sbírku, která dostala Cranfordovu cenu v sekci nejlepší fantasy debut a dostala se i mezi favority ve World Fantasy Award, což je takový opak ceny Hugo v žánru science-fiction.

Jednotlivé povídky nejsou rozsáhlé, většina má okolo deseti stran, ale je v nich krásně zaznamenána hra se slovy. Často stačí málo, aby autor řekl to podstatné. Sobí hora se nese v duchu melancholie, podzimního počasí nebo i smutku a lehké deprese. Každá povídka je svým osobitým způsobem zvláštní, plná motivů, nadpřirozena a realistických popisů, které mohou ve čtenářích vyvolat pocity zmaru, odcizení, ale také nechuť, pobouření a zmatek. Ne jednou si člověk po dočtení povídky řekne, co vedlo autorku k sepsání tohoto příběhu? Co tím chtěla říci?

Severské podivno je čtenářsky lákavé, protože je hodně různorodé a téměř vždycky dokáže něčím překvapit nebo šokovat. Autorka v každé povídce dokazuje, že její fantazie je opravdu velká a nebojí se zacházet i do hrůzných a nechutných detailů a popisů. Některé povídky se často pohybují na hranici nevkusu, jsou popsány silně naturalisticky a zachycují převážně tu nepříjemnou stránku příběhu. Časově je těžké určit dobu, kdy se povídky odehrávají, stejně tak i po dějové stránce jsou často neurčité. Některé končí i otevřeně. Prvky nadpřirozena jsou do jednotlivých příběhů vloženy přirozeně a autorčin popis bývá lehce snový a tak trochu mimo naší realitu.

Sobí hora patří rozhodně mezi dost netradiční knihy a to nejen v daném žánru. I přes to, že některé povídky dokáží vyvolat krajně negativní reakce a pocity, jsou napsané takovým stylem, že vás nutí pokračovat ve čtení. S každým dalším slovem zažíváte zhnusení nebo jste třeba pobouřeni, ale pořád potřebujete vědět víc, znát konec. Karin Tidbecková napsala povídky, které je těžké někam zařadit, je těžké určit konec i začátek, ale svým pojetím do nich vkládá své osobní kouzlo.

Sobí hora obsahuje celkem třináct povídek, které reflektují autorčinu divokou představivost plnou podivných tvorů, hlubokých lesů a různorodých charakterů. Je to nevšední sbírka, která nemá předpoklad stát se bestsellerem, ale po dočtení ve vás něco zanechá. Severské podivno tak ukázalo, že má stále co nabídnout.

Autorka: Tereza Vršková

Hodnocení:

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím