Oko za oko, duše za duši…

26. 10. 2017 v 12.15

Co když je nespravedlnost do očí bijící? Něco se podělá a nikdo nenese následky… Jenomže když jde o lidské životy, co na oplátku? Co se vyrovná nevinné lidské duši? Jedině duše jiná… Když se objeví Hadrový panák, dějou se velké věci. Zlé, děsivé a kruté. Městem se prochází vrah. Vlk v rouchu beránčím. A nikdo před ním není v bezpečí. Protože hra teprve začíná.. A když někdo poruší pravidla, dostane přes prsty…

Detektiv William Fawkes (přezdívaný Wolf) byl přesvědčený, že vraha dostal. Měl důkazy, výpovědi. Vše se zdálo jasné, jenomže verdikt poroty rozhodl jinak. Proto vzal spravedlnost do svých rukou. Místo ovací vestoje ale získal místo v psychiatrické léčebně. Po čtyřech letech se teď vrací zpět do služby, vypadá to, že jeho nástup projde hladce. Do chvíle, než se v domě naproti jeho bytu objeví mrtvola. Nejde ovšem o jen tak ledajakou mrtvolu – je totiž sešitá z různých částí šesti těl – Hadrového panáka. A je na Wolfovi, aby identifikoval všechny oběti.

Z případu se okamžitě stává mediální pecka. Wolfovi se o to hůř pracuje, když do něj jeho bývalá žena reportérka neustále „šťourá“. Když ale od tajemného vraha dostane hrůzný seznam dalších obětí, situace se mění. Protože jednou z obětí je i sám Wolf… Čas utíká a zemřít by měla první oběť. Vrah je chladnokrevný, vynalézavý a hlavně nedostižitelný. Jak ho zastavit a přitom s minimálními ztrátami?

U detektivních příběhů je vždycky problém především dobrá a chytlavá zápletka, která čtenáře u knihy udrží. Na knižním trhu je navíc detektivek čím dál tím víc a ne každá se může pyšnit perfektním obsahem. O to větší je pak motivace být lepší. U Daniela Coleho se ale sázka na příběh rozhodně vyplatila. Hadrový panák je děsivý a úžasný zároveň, protože má prostě všechno, co od dobré detektivky čekáte. Zápletka je přímočará, perfektně vymyšlená a jednotlivé indicie dávkované v rychlém sledu. Co se také dá ocenit, je načasování. Protože k odhalení vás pustí opravdu až na konci a jednotlivé šokující scény předkládá tak rychle, jako byste měli sami vyměřený čas. Moc fajn je i přímočarost příběhu. Je čistý, bez zbytečných sekvencí, rychle utíká a přirozeně graduje. Když to řeknu jednoduše – prostě začnete číst a neskončíte dřív, než otočíte poslední stránku.

Autor výborně zvolil postavy příběhu. Mají šmrnc, vtip, empatii i intelekt, kterými si získají každého čtenáře. Britský humor tomu dodává správný říz, protože je protkaný lehkou ironií. Promítají se tu i silné emoce, ačkoliv jsou v některých případech velmi rezervované. Ale tak to má být.

Vůbec se nedivím, že jde o podzimní senzaci. V mém osobním žebříčku se určitě řadí na přední příčky. Nemůžu vytknout vůbec nic. A protože konec je poměrně otevřený, opravdu se těším na další díl.


Autorka: Tereza Bártová

Hodnocení: 

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím