Nazujte plyšové bačkůrky, uvařte kakao a otevřte Šlehačková oblaka

1. 11. 2017 v 09.31

Je tomu už nějaký pátek, co jsem poprvé narazila na blog Tereza in Oslo. Tuším, že tenkrát se o něm bavily kolegyně v práci, které ho pravidelně sledovaly. Tak jsem na něj mrkla taky. Tenkrát ještě nemělo vše nádech slávy. Ani blog, ani Tereza, drobná blondýnka z Ořechovky, která žila svůj “dreamlife” v norském Oslu. A tak jsem na blog sem tam koukla a aktuální články vždy zhltla jedním dechem a se splněným očekáváním. Trochu nenásilné zábavy a jemného humoru, reálných zkušeností, praktických rad i roztomilé motivace...

Šlehačková oblaka, kniha, s kterou nyní Tereza přichází na knižní trh, je přesně taková taky. Už po přečtení první kapitoly, ve které autorka popisuje svůj první let z Prahy do Osla, kdy ještě nemohla tušit, že tam jednou bude žít a provdaná za Nora, hledat své životní štěstí, jsem byla přesvědčená, že mě čeká příjemný čtenářský zážitek. Teď už jen nazout plyšové bačkory, zamotat do deky a uvařit kakao. Pochopitelně s velkou porcí obláčků ze šlehačky.

„Život v Norsku mě ale především naučil naslouchat své intuici a nepřehlížet věci, které mě v každodenním životě naplňují ze všeho nejvíc. I když, ruku na srdce, trvalo mi to hodně dlouho. Občas totiž žijeme v domnění, že něco má být tak, jak nám to všichni servírují do našich myšlenek...”

Tereza Salte na stránkách své první a (zatím) jediné knihy velmi čtivou formou vypráví svůj životní příběh. Na přeskáčku popisuje, jak se ze stísněné hanspaulské tělocvičny vypracovala mezi vrcholové gymnastky, jaká dřina stála za studiem na státní norské univerzitě, ale i to, jaké je ztratit v životě někoho důležitého. Co se stane, když ryze pozitivní člověk propadne absolutnímu zoufalství a octne se ve svém vlastním temném světě. Budete se cítit naplnění, ne však přehlcení. Všechny pády jsou následované více či méně euforickými vzestupy a je už asi jen na vás, jak moc jste otevření pozitivnímu nahlížení na život. Možná jsou Šlehačková oblaka pocukrovaná trochu nad míru klasické porce a navrch zabalená v cukrové vatě, ale po tom, co pochopíte souvislosti celého příběhu, vám to nadbytečné připadat nebude. Naopak je velice pravděpodobné, že budete mít pocit, jakoby vám někdo před usínáním v oblacích (ne nutně šlehačkových) zpíval vaši oblíbenou ukolébavku a vždy, když je potřeba, natřásal polštář a urovnal deku.

Možná, že vám Šlehačková oblaka budou připadat moc přeslazená, možná trochu infantilní. Pokud vám motivační romány, články a blogy lezou na nervy, ani Tereza Salte vás asi nepřesvědčí. To je ale naprosto v pořádku, svoji cílovku totiž má. Já jsem z ní poněkud vypadla, možná jsem jí nikdy naplno nebyla, nicméně v mém okolí je řada holek, které bych do ní zařadila. Nyní se blogové posty několikanásobné blogerky roku přetočily o 360°, z multikulturních manželů, kteří podnikají dobrodružné cesty po Skandivii, Spojených státech či dokonce po Keni, se stali zodpovědní rodiče žijící v Praze. Možná, že se někdy bude autorka téhle životní etapě věnovat v další knize, kdo ví. Každopádně díky Šlehačkovým oblakům víme, jaká cesta k tomuto (šťastnému) stavu předcházela, i to, že byla klikatá, trnitá a plná převýšení, propadů a vzletů. Neříkám, že máte v knize hledat návod na život, nicméně je možné, že s některými myšlenkami se ztotožníte a nenásilně je přeberete za své. A tím nemyslím jen tu, že horké kakao nebo půlhodina běhu jsou nejlepším bojovníkem proti stresu.

Autorka: Petra Nováková

Hodnocení:

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím