Napříč stoletími za láskou a odpovědností

15. 11. 2016 v 14.07

Jestli se vám někdy zdálo, že v sedmnácti už tak nějak tušíte něco o světě a o vlastním rozhodování, tak si představte, že se najednou ocitnete na lodi někde uprostřed moře v 18. století. Slušný hardcore. A to je teprve začátek… Hlavní hrdinka odhaluje velké rodinné tajemství. Umí totiž stejně jako její matka cestovat časem. Jenomže takhle velký dar s sebou nese i stejně velkou zodpovědnost. Jak totiž chcete cestovat, aniž byste změnili běh času? Možná by váš svět přestal existovat tak, jak ho znáte… Nebo byste se nikdy nenarodili.

Etta se chystá na svůj velký houslový debut. Jenže místo toho, aby zaslechla potlesk davů v sále, se ocitne na lodi, která kříží moře v 18. století. Trochu šokující skok do minulosti dalo by se říct. Jenže Etta touží jen po tom, aby se mohla vrátit do své doby, ke svému životu. Seznamuje se s šarmantním Nicholasem, s kterým se pouští na největší dobrodružnou cestu svého života. Jenže jejich smělé plány se snaží překazit nejeden „nepřítel“. Jak vyzrát nad city, pletichami a vlastní tvrdohlavostí, když kolem vás zuří třeba 2. světová válka nebo jste svazováni pravidly ze století 18.? To už chce víc než kuráž.

Alexandře Brackenové se podařil docela husarský kousek. Vytvořila tak trochu YA romanci, trochu historický román a zapojila do toho všeho prvky sci-fi. Držela se trochu zkrátka, k cestování mezi jednotlivými časovými epochami nevyužila žádný supermoderní přístroj. Nejen to dodává celé knize nádech historična. Totéž provede první dějinná zastávka v 18. století, které bylo v kleštích pravidel, jež se nám dnes už zdají nesmyslná.

Kdybyste Pasažérku četli bez dalších souvislostí, těžko byste řekli, že byla napsaná letos, ačkoliv by vám některé dobové souvislosti napověděly. Jazykový styl je vzletný a občas příliš květnatý. Ze začátku mi dost vadilo, že čtu v podstatě historický román s dobovým slovníkem. Ale stránku po stránce se na to celkem rychle zvyká. Jak se napětí stupňuje, zvyšuje se i zvědavost, co se vlastně z dobrodružství vyklube.

Autorka vsadila na pohled ze dvou stran, takže je kniha zajímavější, protože dovoluje čtenáři vžít se do více postav. O to víc, když jsou každá z jiné dějinné epochy. Trochu zarážející je přístup hlavní postavy, která se na můj vkus až příliš rychle srovná s tím, že umí cestovat časem. Pokud by se něco takového stalo mně a ocitla jsem se na pirátské lodi, těžko bych byla tak „nad věcí“ jako ona. Ale asi záleží na povaze. Stejně tak projevy Nicholase, které byly občas příliš nadčasové, aby se tak choval muž jeho postavení z 18. století. Ale vzhledem k čtenářskému určení se to dá autorce odpustit.

Naopak se dá říct, že jde o celkem milé zpestření YA literatury mezi všemi postapokalyptickými dystopiemi a dívčími romány, které jsou na knižním trhu k dostání (a které milujeme nehledě na to, kolik nám je).

Cestování časem už zvládl stejně starý Marty McFly v Návratu do budoucnosti a trvalo mu tři díly než si uvědomil to nejpodstatnější. Tak jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne s Ettou.

Hodnocení: 70 %

Autorka: Tereza Bártová 

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím