Hra o slzy

28. 11. 2016 v 17.03

Nemusíte nutně vyhledávat romantické filmy, abyste se měli chuť podívat na adaptaci knihy Jojo Moyesové. V titulní roli Než jsem tě poznala totiž stanula Emilia Clark, ano, to je ta, která ve Hře o trůny umí jednat s draky… Potřebujete znát ještě nějaký další důvod, proč filmu dát šanci?

Nejprve varování. Neznáte-li knižní bestseller, podle něhož takřka debutující (má na kontě zatím pouze jediný televizní film) režisérka Thea Sharrock svůj film natočila, vězte, že příběh Než jsem tě poznala obsahuje více než malé množství cukru. Už jen samotná zápletka, kdy se o mladíka, jenž téměř celý ochrnutý tráví čas na vozíku úvahami nad koncem svého života, začne starat mladičká životní optimistka Lou, dává jasně tušit, že nás čeká vyprávění plné hledání životní radosti, naděje, a to pochopitelně díky lásce, která mezi onou dvojicí vyroste. A takový příběhový konstrukt, notabene zasazený do pohádkových kulis anglického venkova, kde každá zídka má svůj šarm, notně budou cloumat nejednou křehkou divačkou.

Ano, Než jsem tě poznala představuje romantickou podívanou v té nejčistější podobě. A dokáži si představit, že některým se z ní udělá poněkud nevolno, jiní, ti cyničtější, získají velmi vhodný cíl pro tvorbu nových fórků. Ačkoliv já sám takový žánr nevyhledávám (nicméně třeba Lásku nebeskou mám moc rád), s ohledem na Daenerys Targaryen, respektive Emilii Clark, která ji propůjčila svůj herecký um, tvář (a… ehm… tělo), jsem neodolal. A bez uzardění rovnou přiznám, že si mě film získal…


A může za to právě Clark. V úvodu filmu mi přišla prkenná, křečovitě se snažící vypadat coby naivní venkovská dívenka, uvažoval jsem, jestli to s ní téměř dvě hodiny vydržím. Jenže její bezbřehá otevřenost a schopnost se (trdlovitě) těšit z každé maličkosti (zvláště pak z punčocháčů v barvách čmeláka) se pro mne stala „osudnou“. Lapačem, který se radoval z každé chvíle filmu. Ne proto, že bych nedokázal odhadnout, co se bude dít další minuty, ale z důvodu, že tzv. chemie mezi všemi herci (vlastně jich je ve filmu velmi málo) fungovala výtečně a já bych tam s nimi na chvíli chtěl být.

Neuronil jsem sice tolik slz jako má žena, přesto mě režisérka dostala tam, kam bezpochyby mířila. Začal jsem sám víc uvažovat nad tím, zda si žiji svůj život opravdu „svobodně“ a umím si jej vychutnávat. A jestli si vážím zdraví. Jasně, co jiného lze předpokládat od filmu, kdy se krásná herečka zamiluje do krásného herce, jehož postava se nemůže hýbat. Jenže, ruku na srdce: Než jsem tě poznala mohla být opravdu křeč, ať už co do ztvárnění, nebo samotného úmyslu rozechvívat a dojímat. Dle mého posouzení se Thea Sharrock takovému nepodarku noblesně vyhnula. Její film je prostě příjemný, hřejivý, ale ne trapný nebo okatě vypočítavý.

P.S.: Knihu jsem nečetl. A vlastně mě vůbec nezajímá. Příběh jako takový mě obloukem minul. A proč film doporučuji, to je, jak jsem uvedl, opravdu čistě a jen herectví. Pokud máte rádi/rády romantiku, pak si dost možná další procenta přihoďte.

Hodnocení: 85 %

Autor: Lukáš Gregor

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím