Doppler pokračuje dál ve svém putování. A potkává praštěnou stařenku a zapáleného skauta.

10. 10. 2017 v 15.22

Doppler byl hodně velký závan svěžího větru do současné literatury. Příběh muže, který si sbalil pár věcí, šel bydlet do lesa a našel si kamaráda losa, okouzlil a pobavil mnohé čtenáře. Nezvyklý hrdina, šílené příhody a zároveň i lehká kritika současné společnosti pokračují dál v Náklaďácích Volvo.


Doppler se společně s Bongem dostávají do Švédska a setkávají se s dvěma novými postavami. S lehce svéráznou a na marihuaně závislou důchodkyní Maj Brit a s osamělým ornitologem a skautem Von Borringem. Právě u nich se Doppler rozhodne nějakou dobu zůstat a naučit se úplně novým věcem. Třeba jak správně vázat uzly nebo protančit celou noc.

Náklaďáky Volvo jsou druhým dílem trilogie od oblíbeného norského spisovatele Erlenda Loea. Právě díky Dopplerovi, jeho pohledu na svět a protestu proti pilnosti se tento autor dostal do širokého podvědomí. První román se tak především točil okolo Dopplera a jeho chlupatého parťáka Bonga. Náklaďáky Volvo ale už nemají jen jednoho hrdinu. Jsou rovnou čtyři. Doppler, Maj Brit, Von Borring a i samotný Erlend Loe.

Kniha navazuje na události prvního dílu, ale celkově se chová jako samostatná kniha. Čtenáři, kteří první díl nečetli, nebudou tápat, ale možná jim nebudou jasné všechny spojitosti a narážky. Pokračování Dopplera je ale především od prvních stran jiné. Jiný způsob vypravování, jiní hrdinové a především minimální přítomnost humoru a Bonga. Střídají se části všech tří hrdinů, které jsou ale navíc doplněny rozsáhlými poznámkami samotného autora. Některé autorovy poznámky jsou přínosné a oživují příběh, častěji ale ztělesňují narušení děje, protože jsou dlouhé a vysvětlují naprosto banální a nezajímavé věci. Celé knize ale nejvíce chybí Dopplerova odlehčenost a vtip, chybí vývoj postav a celkově celá kniha se po dějové stránce vůbec nikam neposune.

Největší pozornost je v knize věnována dvěma novým protagonistům. Autor nás podrobně seznámí s jejich životními osudy, povypráví nám historii náklaďáků Volvo nebo nás zasvětí do tajů ornitologie a skautského výcviku. Dotýká se témat jako je samota, hledání vlastní identity a pomáhá samotnému Dopplerovi si uvědomit, co vlastně v životě potřebuje. Maj Brit i Von Borring jsou bezesporu různorodí jedinci, ale z Erlendova pohledu jsou jejich charaktery moc přehnané. Je těžké si představit devadesátiletou důchodkyni jak si balí jednoho jointa za druhým a paří několik nocí v kuse.

Maj Britt je charakterizovaná jako kritická, lehce pomstychtivá žena, která se ráda hrabe v minulosti a svým výstředním chováním spíše člověka irituje, než fascinuje. Naopak Von Borring je hodně nevýrazný, skoro až nudný člověk, který rád spí venku a stravuje se jako pták. Za jeho osobností stojí hlavně celoživotní samota a velká oddanost skautství a ptactvu. Je to taková šedá myška celé knihy. Naopak Doppler se stáhl hodně do pozadí a nechává sebou spíše manipulovat.

Náklaďáky Volvo jsou velice průměrným pokračováním, které bude pro mnohé čtenáře nejspíš velké zklamání. To, čím byl Doppler jedinečný a zábavný, zde není. Nucený humor, nevýrazné charaktery, zbytečné odbočky, žádný vývoj a minimální přítomnost Bonga. Erlend Loe si nasadil velkou laťku, ale bohužel ji nedokázal překonat a plácá se tak na jednom místě. Snad bude pak závěr trilogie mnohem blíže prvnímu dílu, než jím byly Náklaďáky Volvo.


Autorka: Tereza Vršková

Hodnocení: 

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím