Černá díra v dětské duši

1. 7. 2018 v 20.22

Jak spolu souvisí deset let starý seznam zamýšlených obětí a současný nález páru lidských rukou v bazénu bývalého prokurátora v důchodu? Huldar po sesazení z vedoucí pozice na policii se zabývá časovou kapslí s dětským psaním. Postupně začíná mít pocit, že tady jde o něco víc než jen naštvaného puberťáka a že nové případy jsou něčím propojeny.

Huldar se po ne příliš úspěšném zakončení posledního případu stáhl téměř na samé dno policejní práce a dostává jen bezvýznamné úkoly. Od střílení v dětském domově se s Freyjou prakticky neviděli a tak uvítá příležitost s ní prodiskutovat oznámení ředitele školy o výskytu papíru ukrytého v časové kapsli, kterou měli slavnostně otevřít po deseti letech. Ač si to Freyja nechce přiznat, jeho přítomnost a možnost na něčem zase pracovat ji vlévá život do žil. Bohužel se přichomýtne nejen k tomu a začíná si jednotlivé střípky postupně spojovat dohromady v hrůzný a zničující obraz.

Volné pokračování knihy DNA ze série s hlavními postavami vyšetřovatele Huldara a psycholožky Freyji je stejně syrové a temné. I v Černé díře je patrný autorčin rukopis, kdy hlavní linku narušuje na první pohled nesouvisejícími postavami a příběhy, které jsou v závěru velice důležité a dotvoří celistvost. Temnost příběhu doplňuje i mrazivé prostředí, přímý styl vyprávění a postavy hlavních protagonistů, kteří se perou s vlastní m životem a emocemi. Vztahu Huldara a Freyji nechává autorka dostatečný prostor, ne na úkor detektivnímu vyšetřování. Je tak vidět jak jejich aktuální naladění a vzájemný vztah ovlivňuje samotný případ a naopak.

Přestože je Freija dětská psycholožka, v tomto románu se se samotným dítětem nesetká, ale studuje starý dopis a konfrontuje jeho pisatele až v dospělém věku. Je tak zajímavé pozorovat postupné odhalování toho, co vedlo k tomu, že někdo takový dopis s výčtem budoucích obětí napsal. Je jasné, že dětská duše je citlivá a týrání, zneužívání nebo zrada mohou zanechat trvalou škodu.

Yrsa Sigurdardóttir není českému čtenáři neznámá. Kdo ji nezaznamenal z dřívějších knih, tomu by neměla uniknout právě s touto sérií. Černá díra nečekaně překonává první díl DNA. Chladné ostrovní prostředí doplněné o kriminální případy, které se točí kolem spolupráce s dětským domovem a psychology je svým způsobem ojedinělé. Práce s týranými dětmi, dětskými svědky a oběťmi bývá nejtěžší. Autorka velice zajímavě propojuje toto znepokojující a nešťastné prostředí s klasickým vyšetřováním. Do hlavní role však nepostavila dokonalé a bezchybné postavy, ale vyšetřovatele, který šlápnul pěkně vedle a teď se mu to nedaří napravit. Ať už v pracovní tak soukromé sféře. Huldar a Freija si čtenáře získají právě tím, že do dokonalosti mají daleko, ale svou práci berou zodpovědně a snaží se prostě něco dělat.

Autoka: Kristýna Pekárková

Hodnocení:

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím