Agus a jeho příšerky

19. 1. 2017 v 13.25

Agus je poněkud roztržitý klučina. Do školy zapomíná nosit úkoly, v pokoji se mu daří pěstovat pečlivý nepořádek, nejraději by se spíše zabýval vším ostatním, než musí. Jenže pak se objeví pan Flat a s ním další příšerky. A nic nebude jako dřív!

První dva díly katalánské série Agus a příšerky vydalo nakladatelství HOST v roce 2016 a zadělalo nám na velký problém. Tak zaprvé: Po přečtení dvou knížek budete asi týden co týden volat do Brna, kdy bude další díl. Zadruhé: Budete si chtít opatřit taky nějakou příšerku.

Zcela osobně: S pohledem na přebal a anotaci jsem věnoval prvnímu dílu jen tak malou pozornost, že mě nenapadlo, abych si vzal knihu Už je tady pan Flat! do rukou. Kresba Liliany Fortunyové mě z této drobné ukázky nijak zvlášť nezaujala, navíc jsem jaksi s předsudky předpokládal, že půjde o literaturu, která se snaží být „in“ a „cool“, pro rošťáky, ale vlastně bude jaksi prázdná. Pak jsem si ale přeci jen (zvědavost může dobře sloužit) knížku do ruky vzal. Prolistoval. Zkusil číst. Začal se o Aguse zajímat, začal se smát, začal být velmi netrpělivý, jak to s ním půjde dál.. a knihu si odnesl. I s „dvojkou“, protože tohle mé setkání se stalo ve chvíli, kdy na trhu bylo i Zachraňme Nautilus!. A tak jsem si způsobil skvělý večer. Protože čtení Aguse nemůže být neskvělé.

Ten špunt, o němž Jaume Copons vypráví, je zkrátka sympaťák. Připomíná mi Goscinnyho Mikuláše, jen prostě aktualizovaného pro dnešní svět. Ne snad, že bych byl ve svém školáckém věku úplně stejný jako on, přesto několik základních rysů nás pojí. A lze se vší vážností předpokládat, že takové pojítko vznikne mezi desítkami, stovkami… (můžu klidně mimo Brno), desetitisíci malými čtenáři. Agus je kluk, kterého postupně díky různě velkým bodům zvratu poznáváme lépe a lépe. Ne, nejde o nějakou psychologickou studii dospívajícího jedince, prostě na nás jeho počínání působí věrohodněji – a my sami k němu máme blíž.

A teď si k takovému super sympaťákovi připočtěte příšerky, zvláště pana Flata, které prostě musíte mít doma. Bez ohledu na fakt, jestli vám to rodiče (nebo v mém případě manželka) dovolí. Jen si najít cestu, jak je do pokoje dostat. Agus zažívá dobrodružství, přičemž každá z knih má jednu hlavní zápletku. A i když on sám, stejně jako komiksové kresby Liliany Fortunyové, má charakter malého rošťáka, kterému jeho háro pravděpodobně vytvořil ranní spěch, nebo pohlavek od paní učitelky, nezapomíná Jaume Copons své čtenáře i (nenásilně) vychovávat. A nejde jen o úklid v pokoji, ale třeba i o čtení knih.

Na stránkách tohoto webu jsem se nedávno rozplýval nad Hildou. A ačkoliv co do příběhu, formy a také výtvarného uchopení má od Aguse přeci jen kousek dál, můžu i v případě Aguse tvrdit, že jde o postavu, kterou – kdyby mi to reprodukce japonských kreseb dovolily – bych si milerád vyvěsil na stěnu v obýváku. No, tak a teď tedy už jen šup, Hoste, ať máme další dobrodružství venku!

Hodnocení: 100 %

Autor: Lukáš Gregor

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím