Bílá zvířata jsou velmi často hluchá

Myšková Ivana

Bílá zvířata jsou velmi často hluchá

Chřestí garnýžemi, nosí si domů odstraňovače žmolků, sbírají vzorky vorvaního dechu, rozkrajují hálky a budí žlabatky, prokousávají se obludnými želatinovými medvědy, sestrojují lapače času, a hlavně srdnatě pojídají nahnilá jablíčka pravdy. Ženy zaplavují muže tirádami a muži ženy mlčením. Všichni jsou trochu nahluchlí a vychýlení z rovnováhy, tihle lidé možností, kteří čelí teroru nejednoznačnosti. Jsou si dobře vědomi svých slabostí, vad a chyb a očekávají za své viny spravedlivý trest v podobě klíče zmizelého pod podšívkou, pádu do vnitrobloku, vyhození z bytu vlastním hostem nebo znásilnění. Jestliže se Ivana Myšková v ceněné prozaické prvotině Nícení soustředila hlavně na co nejpřesnější zprostředkování zjitřených stavů hlavní protagonistky, tyto vytříbené povídky působí příběhověji a čiší z nich radost z fabulace. Jestliže byl literární jazyk Nícení cudný a současně ohýbaný až k zaumnosti, tady je Myšková věcnější, cyničtější a občas mravenčivě nemravná.

Předpokládané datum vydání

květen 2

Zanechte nám e-mail a my vám napíšeme hned jak kniha dorazí.

 

Novinky

6. 2. 2017 / Speciály

Na co se těší náš blogteam

Kluci a holky, dámy a pánové z našeho blogteamu pročítají novinky a posílají jednu recenzi za druhou. Nedávno jsme se jich zeptali, na kterou knížku se letos těší nejvíc. A tady jsou jejich…

Číst celý článek

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím