Zabij mě potřetí

9. 11. 2016 v 20.49

Můžete se tvářit jako šťastná rodinka s usměvavými dětmi, pečujícím tátou a úspěšnou mámou, ale když nemáte vyřešené závazky z minulosti, jednou vás dohoní.

Po mizerném dni v práci se Maggie vrací do bezpečí svého domova ke své rodině, čekají ji tam ale jen její dvě vyděšené děti. Manžel Duncan se vypařil uprostřed přípravy večeře poté, co mu přišla na mobil zpráva s fotografií ženy velmi podobné jeho manželce, až na ten mrtvolně skelný pohled v očích. Další den je nalezena tato žena zavražděná a zanedlouho další. Někdo si dal navíc práci s tím, aby vypadaly jedna jako druhá. Působí to jako nějaký zvrhlý žert, ale ta podoba s Maggie je nepřehlédnutelná. Jí i dětem někdo začíná vyhrožovat a ona se začíná sama sebe ptát, kolik toho ví o muži, kterého bezmezně miluje. Tak ráda by se ho na to zeptala, na jeho dětství a dospívání, ale to by ho musela nejdřív najít.

Ačkoliv se zdá být jasné, jak se bude detektivka odvíjet dál, není tomu tak a nepřestanete se divit novým a novým zvratům. K vyšetřování jsou přizváni inspektorka Becky Robinsonová a vrchní inspektor Tom Douglas, který před dvanácti lety podobné vraždy vyšetřoval, jenže nevyřešil. Teď je přesvědčený, že tentokrát mu viník neunikne. Motivaci přijít případu na kloub mu dodává i to, že vrah mohl unést i jeho bývalou přítelkyni Leu, která je nezvěstná – a její podoba se zavražděnými dívkami je až mrazivá.

„Všechny si byly tak podobné, až se zdálo, jako by pachatel stále dokola zabíjel jednu a tu samou osobu.“
Kdo bude třetí? Maggie nebo Lea nebo nějaká jiná? Nebo bude tentokrát i čtvrtá?

Když jedna knihomolka napsala o autorce Rachel Abbottové, že píše skvěle, nečekala jsem, že mě čeká natolik barvité a strhující čtení. Abbottová má fantazii. I přesto, že se v knize prolínají dvě časové linie, jsou vylíčeny tak, že se v nich bez problémů zvládnete orientovat. Vyšetřovatelé si u mě získali kladné body svou normálností. Po knihách s detektivy alkoholiky, neurotiky, introverty nebo různě osudem zlomenými je příjemná změna potkat tuto dvojku. Pokud se o nějaké knize dá říct, že se čte jedním dechem, pak je to Zabij mě znovu. Neexistuje kapitola, která by náš tep nechala na běžných hodnotách. 

Hodnocení: 95 %

Autorka: Alena Bouchalová

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím