Vtip, kterému se nebude smát ani Batman

5. 8. 2013 v 14.30

Je to vtipálek, klaun, der Spaßvogel, ale všichni ho u nás a v Gothamu znají jako Jokera. Má bílou kůži, do široka upřímný úsměv a podivný smysl pro humor a vraždu. A právě on sehrává podstatnou roli v novince, kterou nám přináší nakladatelství Crew.

Na sto třiceti do pevné vazby svázaných stranách se odehrají dva hlavní a jeden bonusový příběh. A ačkoliv je pojí stejní hrdinové (netopýří muž, Joker i vyšetřovatel James "Jim" Gordon) a částečně také téma, rozdílná jména u scénáře a výtvarníků napovídají, že výsledky se takřka nemohou více lišit. Pravda, v mezích látky a žánru, takže rozdíly nebudou závratné, ale pojďme se na ně podívat zblízka.

Doug Mahnke si skrze své kresby potykal s nejedním superhrdinou z DC, s Batmanem jej pojí například sága Red Hood. Jeho Muž, který se směje, k němuž napsal scénář Ed Brubaker, si o poznání více libuje v explicitně zobrazeném násilí. Vždyť první mrtvoly potkáme hned zkraje a věřte, že nevypadají zrovna k pohledání. Pach hniloby a smrti Mahnke dokázal zachytit skrze nevábnou směsici hnědé a zelené, bolest pak prostřednictvím expresivních výrazů - křečovitých a výrazných gest, které neustále vstupují dovnitř rámů.

To Brian Bolland, který je mému srdci přeci jen bližší, se uzavírá do zvláštně chladné čistoty. Linky, ale i "mizanscény". Před očima toho na scéně mimo hlavní aktéry mnoho nevidíme. Tam, kde Mahnke doplňuje detaily i v zadních plánech, Bolland využívá barevné výplně nebo přísně geometrických průsvitů. (Ostatně ona geometričnost vylézá už z rozložení oken a hned na samém počátku Kameňáku ji najdeme při příjezdu Batmana. Paprsky ze světel jeho auta rozkrajují okno přesně podle pravítka.) Tam, kde je Mahnke excentrický díky šrafování a ponurý utápěním do tmy, Bolland šokuje jednoduchostí, která dává možnost vyniknout velmi jemným detailům (například u skvělých retrospektiv!) a mnohoznačnějším dialogům.

Je skvělé, že se vedle sebe v jedné knize sejdou oba přístupy. Spojení není náhodné. Vždyť Muž, který se směje i Kameňák do značné míry řeší motivaci Jokera. V prvním případě se dočkáme více mrtvých a více akce, ve druhém se Alan Moore zanořuje do rozpraskané duše, hledá příčiny zběsilosti a znázorňuje ji sice s menším množstvím násilí, ale o to děsivějším dopadem - viz duši mučící scéna z lunaparku. Bolland sice v doslovu přiznává, že mu Moorův scénář místy dělal potíže a on sám by neodkrýval minulost Jokera (může to být však jedna z mnoha variant), přesto brilantní scénář uchopil tak, že osudovost vztahu Batman-Joker je díky jeho čistým obrazům zvýrazněná. Nezůstává nikdo jiný. Jen oni dva. Jen jejich vztah, který povede buďto k trvalé spolupráci, nebo vzájemné smrti.

Jako perlička za odměnu a pro odlehčení funguje Dobrý člověk ještě žije, který si pro potěchu sepsal a nakreslil samotný Brian Bolland. Promlouvá k nám na první pohled normální, průměrný člověk. Ne nějaký šílenec s velkým úsměvem a zelenými vlasy. Přesto jeho výpověď a argumenty mrazí a vyprávění graduje do podvratně zábavné koláže nápadů, jak odstranit Batmana.

Shrnuto, hledáte-li kultem obdařený titul, Kameňák jej splňuje. Navíc vychází poprvé s kolorováním, pod nímž je podepsán Bolland. A věřte, že to za to stojí.

Hodnocení: 95 %

Autor: Lukáš Gregor

Zdroj obrázků: Crew.cz

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím