Temný svět literárních hrdinů

26. 5. 2016 v 14.21

Komiksová série, které reklamu udělal i samotný Neil Gaiman, Mezi řádky, pokračuje druhým dílem a jestliže její expozice dokázala nejednou a nejednoho čtenáře zvednout překvapením ze židle, pak u dvojky s podtitulem Informátor si nemá smysl vůbec sedat.

Tommy Taylor se stal obětí úspěšné románové série svého otce. Nese totiž stejné jméno jako její hrdina, kouzelník, který očaroval celý svět. Jenže na rozdíl od postavy z knih, Tommy Taylor se necítí být kouzelníkem a chce mít hlavně klid. O ten přišel už docela záhy, protože s jeho osobou se spojuje brutální několikanásobná vražda. Taylor putuje do vězení, ale to je spíše jeho startovací dráhou – k útěku a putování, při kterém bude muset odkrýt, co vše se vlastně jeho světa bytostně dotýká – a co mu usiluje o život…

Mike Carey nabídl lidu dílo, které odvážným způsobem zpochybňuje jakékoliv jistoty. Ve vyprávění dochází v neočekávaných momentech nejen ke zvratům, ale také ke hříčkám s několika úrovněmi příběhu a samotného vnímání textu. Ona totiž samotná zápletka Mezi řádky vychází z prolínání fikce (tedy toho, co se děje například v románu) a reality. Autor bezpochyby vychází z fascinace knižními sériemi typu Harry Potter, kdy poselství i hrdinové mohou pozitivně působit na své čtenáře, stejně tak do jejich životů vstoupit a skutečnost pokřivit prostřednictvím vlastních dobrodružství a odlišných pravidel světa, v němž se uvnitř románu pohybují.

Careyova provokativní hra s tzv. intertextualitou, čili vzájemným provázáním různých uměleckých děl, utváří nejen další vrstvu toho, jak Mezi řádky číst, ale také jejich největší hodnotu. To, co by se tak při povrchním přijímání mohlo zdát „pouze“ jako poutavý/dramatický komiks, vnořuje čtenáře do hlubin umělecké fikce, kde každé slovo má svůj význam a také důsledek.

Nápaditost ve scénáři naštěstí i velmi zdařile podporuje kresba Petera Grosse. Nevyžívá se v extrémnosti, protože té je v ději až až, naopak výtečně užívá jednoduchou linku, tu více, tu méně silnou. A nebojí se v několika málo místech vyměnit umírněnost za uhrančivou obrazovou extázi. Přestože celý úsek Mezi řádky vám patrně vystačí na opakované pročítání několik večerů a budete mít dost zážitků, za pozornost stojí i dodatek Pohádky z Vrbiček, který může být v něčem stejně vtipný, jako mrazivý, a který má kresebně pevně v rukou Juko Šimizuová.

Bude opravdu zajímavé, kudy se tato série bude ubírat. Zatím stále vzbuzuje určitou opatrnost v hodnocení, neboť je otázkou, jak moc se Careyova schopnost pohrávat si s vyprávěním nerozbije, resp. jak pevný tvar se mu podaří svému originálnímu světu dát.

Hodnocení: 85 %

Autor: Lukáš Gregor

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím