Psst, tiše, tady se kraluje

6. 4. 2017 v 17.00

Pohádka o království, kde se nesmí ani hlasitěji promluvit, natož zazpívat, je sice pár desítek let stará, ale napsal ji Zdeněk Svěrák, takže si ji jednoduše musíte přečíst!

Bylo nebylo takové podivné království, přesněji řečeno Tiché šlapací království. Král Tichošlap IV., který zde vládl, si tuze potrpěl na svůj klid a nepřál si být při prohlížení své sbírky známek rušen. Vůbec ničím! A tak se v království zpívalo jenom potichu, smálo se opatrně a fandění při fotbalovém zápasu bylo ještě vypjatější než obvykle. Ono hlídejte se, abyste křičeli tiše „góóól“!

Ticho a klid hlídal králův rádce Josef Špicl, který neváhal původ každého zašramocení objevit, okamžitě ho nahlásit královské milosti a rovnou navrhnout krutý trest. A tak se v královské věznici začali scházet poddaní, kteří se provinili vlastně hlavně tím, že žili, pracovali a nezapomněli mít radost ze života. V base skončil i elektrikář Karel, který se tuze zamiloval do princezny Bohunky a ona do něj. Jenže rádce měl s princeznou jiné plány…

Tiché šlapací království je rozhlasová hra napsaná v 60. letech minulého století, nicméně éterem se dlouho nevlnila, neboť ji normalizátoři roku 1968 smazali jako nežádoucí. Na posluchače promluvila až roku 1989, tentokrát pod názvem Kolo se zlatými ráfky. A nyní vychází v knižní podobě, poprvé jako samostatná publikace. Chcete vědět, proč si ji pořídit?

Je to krásná pohádka, která vlastně ani není tolik určená pro děti, jako spíše pro dospělé. Tenhle příběh seděl nejen na tehdejší Československo, ale co si budeme povídat, podoba se současností se tu dá také najít. Ale hlavním argumentem pro koupi je jednoznačně autor – Zdeněk Svěrák.

Jeho díla musí milovat snad každý. Ten dobrácký styl psaní vás zahřeje, i když vám písmenka nevyprávějí zrovna pěkné věci. Svěrák jednoduše píše tak, že kdyby v povídce zmínil čísi prostorovou výraznost, bude to snad bráno jako milý kompliment. On neumí být zlý, jeho slova těší své čtenáře bez ohledu na téma. Nezapomínejme na krásnou hru se slovy a také na vybírání prostých libozvučných českých jmen pro všechny postavy. Svěrák zas a znovu ukazuje, že čeština je neskutečně nádherný jazyk a stojí za to se jím kochat a užívat si každé věty. I té o zlém rádci krále Tichošlapa IV.

Hodnocení: 100 %

Autorka: Barbora Švarcová

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím