Přineste mi skalp!

23. 4. 2015 v 16.23

Čekání o přibližné délce jednoho půl roku se vyplatilo. CREW v češtině přináší pokračování komiksových Skalpů dvojice Aaron-Guéra. A jestli lze něco hned ze samého začátku říci, tak rozhodně poznámku, že autoři nikterak ve své svéráznosti neustoupili ani o zaprášenou píď...

Skalpy s podtitulem Kasino v rytmu boogie naskakují na zběsilé tempo prvního knižního svazku. A ani na malou chvíli, narozdíl od svého předchůdce, nepolevují. Nejen ve svém rytmu, ale i ve způsobu vyprávění zhutňují děj na maximum, aby jen a jen podpořili agresivitu a drsnost – kresby i příběhu. 

Sledujeme Dashiella Zlého koně, který se po návratu do rezervace Prérijní růže nechá se zaměstnat místním bossem Lincolnem Rudou vránou v kmenové policii a bez uzardění hodlá vyčistit krajiny od výrobců drog. Jenže by bylo naivní se nechat zcela zmást. Rudá vrána má i svůj temný stín – šéfuje místnímu podsvětí. A jestliže Rudá vrána disponuje i druhou tváří, stejně tak Zlý kůň má svoji trošku do mlýna. V utajení totiž pracuje jako agent FBI. 

Vyprávění se tentokrát soustředí na jednu jedinou noc – velmi zásadní. Má se otevírat nové indiánské kasino. A věřte, že otevíračka to nebude zcela bez zádrhelů. A jak už první svazek naznačil, Jason Aaron umí odvyprávět i zlomek vteřiny na několik způsobů a zatáhnout do něj záchvěvy letité minulosti. Práce s flashbacky je tentokrát ještě sevřenější a funkčnější pro vývoj toho, co sledujeme v přítomnosti. Dokáže napovídat, odkrývat motivaci, stejně jako problematizovat tok děje a nutit nás k přehodnocování. Tak či onak, Aaronovo vyprávění je provokativní i samotným způsobem podání, natož pak obsahem, který v sobě nese. 

Nelze totiž rozhodně čekat, že by Skalpy představovaly čtivo pro náctileté. Když odmyslím pár vtipných vulgárních hříček s jazykem, zůstává brutální boj o přežití a o moc. Dohledat v oknech příkladné hrdinství představuje práci natolik zbytečnou, jak zbytečná může být sadba ředkviček do zamrzlé jílovité zeminy. A de facto obdobnou definici stylu si připojte i ke kresbě R. M. Guérry. Vesměs expresivní tahy nepřestávají být ani ve velmi vypjatých okamžicích čitelné. Ne že by tolik Guérra řešil příkladnou kompozici, naopak – mnohdy jsou okna jakoby nahodilá, jejich obsah působí jako rozechvělé snímání ruční kamerou. Barevnost, o kterou se tentokrát postarala koloristka Giulie Bruscová, nectí realitu, nýbrž rozpoložení postav a adekvátnost situace, v níž se nacházejí. Poradí si s monochromatičností, stejně jako s kombinací několika výrazných a odlišných tónů. (Mrkněte na scénu z drůbežárny, lahůdka! – a to píšu jako letitý vegetarián)

Sečteno a podtrženo, Skalpy pokračují ve své brilantně vykročené cestě. Doufejme, že série bude nadále vycházet, tuzemský komiksový trh by totiž přišel o jeden z nejzajímavějších počinů.

Hodnocení: 95 %

Autor: Lukáš Gregor

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím