Před dávnými a dávnými časy… znovu

21. 1. 2014 v 14.49

Po premiéře prvního (rozuměj čtvrtého) dílu Hvězdných válek v roce 1977 nastal ve světě poprask. A hned za ním ticho - takové to ticho, kdy se chvěje vzduch očekáváním - a čekáním. Na díl druhý (rozuměj pátý). Marvel tehdy odhadl potenciál takového ticha a začal vydávat doplňující "historky" v komiksové podobě.

Během jedenácti let se do rukou dostalo na 107 sešitů (a spolu s nimi i 3 výroční speciály), které vesmír Hvězdných válek rozpracovávaly do dalších dějových linek. Příběhy neměly s filmy ve valné většině nic moc společného, dokonce se u řady z nich ukázaly postupme času to, že jejich autoři do Lucasovy hlavy neviděli a ukazovali některé vztahy tak, jak by pravděpodobně být neměly, světy, které Lucas nepoužil, zápletky, které mohou spíše mást, než odpovídat na vzniklé otázky. Nic z toho však není chybou. Komiks zkrátka žil svůj život, obohacoval skalní fanoušky a i ty, kteří spíše papír než filmové plátno.

Vzpomínám si na otevřená ústa napětím i údivem při sledování Luka, který se snaží zlikvidovat Hvězdu smrti, ale také na zklamání, kdy George Lucas znovu a znovu oprašoval materiál a doplňoval kouzelné retro o digitální potvory.

A ačkoliv to v recenzi na mohutný svazek Star Wars: Před dávnými časy… 2 zní až kacířsky, na celé filmové sérii mám nejraději Natalii Portman (ale tu kdekoliv) a nejvíce mě štve obsazení Luka i princezny v původní trilogii. Výhoda komiksů proto spočívá v tom, že podivní herci-neherci, kterým kdysi dal Lucas důvěru, jsou nahrazeni kreslenými "figurkami", jež mi jsou sympatičtější. Byť - bohužel se kreslíři komiksové série snaží docela věrně mnohé z filmů odkoukat a překreslit.

Trávit čas popisem děje dalšího z Omnibusů, které na police knihkupců posílá BB art, se mi jeví jako zbytečné. Zákoutí, která ve druhém "hvězdnoválkovém" svazku navštívíme, je tolik, že jen výčet připomíná seznam použité literatury v odborné monografii. Navíc, některé detaily bych si raději chtěl nechat pro sebe, tedy pro vás. Snad si mohu dovolit alespoň tolik, že číst Omnibus Hvězdných válek rozhodně doporučuji po trochách. Kdysi na každý díl čekali čtenáři měsíc, dávalo to smysl. Já se pokusil číst v jednom týdnu a viděl Han Sola za každými dveřmi. Z takové dávky hrozí přesycení. Nejen autoři (i Lucas) pracují s řadou archetypálních prvků, které vás tolik nepřekvapují (spíše se jimi jen kocháte). Proto při čtení dost možná bude scházet jiskra napětí, pohon, který by vás motivoval číst a číst dál, dozvídat se, jak vše dopadne. To víte, že dobře. (A za ten spoiler mi nenadávejte.)

Jestliže jsem chválil původní retro Star Wars, nemohl jsem si nevšimnout, že právě takové kouzlo má knižní vydání původních komiksů. Ostatně, vznikaly ve druhé polovině 70. let a i když kreslíře nesvazovala technologie, přesto málokdy dochází k takovému "odvázání", abychom v oknech viděli scény, které by tehdy Lucas nemohl natočit. Beru to spíše jako plus. Snad jen výtvarný projev zdá se být svou "vypiplaností" (pořád hledám nějaký odbornější termín) nějak těžký. Přistihl jsem se několikrát, jak si v duchu některé obrázky zjednodušuji a spíše jim dávám vizuál grafiky, kterou uplatnil například Warren Ellis v některých epizodách knihy Planetary 2: Čtvrtý muž. Bylo by to všechno svěžejší.

Už jen pro pořádek. Omnibus obsahuje díly č. 28 až č. 49, včetně mimořádné ročenky č. 1. A k tomu také komiksovou adaptaci filmu Impérium vrací úder, takže si mohou zkušení diváci hezky s knihou v ruce "zakomparovat".

Hodnocení: 60 %

Autor: Lukáš Gregor

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím