Dvě ženy, jeden příběh o vášni, lžích a posedlosti

22. 8. 2017 v 10.27

Z určitého úhlu pohledu by se dalo říct, že hlavní postavu psychothrilleru Ta přede mnou, prvotiny britského autora J. P. Delaneyho, je dům. Dokonalý, čistý, minimalistický dům, který postavil kontroverzní architekt Edward Monkford. Jeho obyvatelé se musí přizpůsobit dvěma stovkám různých nařízení a pravidel, jejich ego musí ustoupit architektuře, podřídit se jedinečnému uměleckému dílu. Není divu, že dům na Folgate Street číslo jedna přitahuje lidi, kteří chtějí začít s čistým štítem. Lidi, jako jsou Emma a Jane.


Emma Matthewsová se vzpamatovává z traumatu, které jí způsobilo noční vloupání. V původním bytě už se necítí bezpečně, a tak společně se svým přítelem Simonem hledá nové útočiště. Monkfordův dům se jí zdá jako ideální místo, kde může začít znovu. Ještě více než samotný dům ji však přitahuje jeho autor.

Jane Cavendishová porodila mrtvé dítě. Se svým největším životním selháním se snaží smířit mezi holými stěnami domu na Folgate Street. Růže, které nachází každé ráno na prahu, pokládá za pozornost majitele. Když ale zjistí, že je tam nosí jakýsi Simon a že vůbec nejsou určeny pro ni, vzbudí to její zvědavost. Edward, který se stane jejím milencem, však o Emmě mlčí. To jen posílí její zájem, zvědavost brzy vystřídá podezřívavost.

Na první pohled jsou příběhy Emmy a Jane velmi podobné. Obě se vyrovnávají s otřesným zážitkem, obě se nastěhují do domu na Folgate Street a navážou milostný poměr s Edwardem Monkfordem. A obě vzhledem připomínají jeho tragicky zesnulou manželku, pohřbenou v zahradě domu po boku jejich syna. 

Román Ta přede mnou se odvíjí v krátkých kapitolách, střídá se vyprávění Emmy a vyprávění Jane o několik let později. Obojí v Ich-formě, v případě Emmy však zcela bez uvozovek. Toto grafické odlišení napomáhá orientaci v časových liniích, které místy jako by splývaly v jedno lineární vyprávění. 

Kapitoly jsou sdruženy do větších částí otázkami z dotazníku, který musí vyplňovat všichni uchazeči o bydlení v Monkfordově domě. Odpovědi chybí. Psychologická hra, která umocňuje působení thrilleru, tak vlastně vypovídá víc o architektovi než o nájemnících.

Podobnost žen se pomalu vytrácí a pak se náhle vrátí ještě mrazivější. Přestože dům je vybaven nejmodernějšími technologiemi, aby svým obyvatelům poskytl co největší bezpečnost a komfort, Emma i Jane se v něm začnou cítit jako ve vězení. Mají pocit, že se dům obrací proti nim, jako by ožil a mstil se jim. Nebo jsou jen paranoidní? Atmosféra nejistoty, kterou Delaney stvořil, rozbuší čtenáři srdce.

Emma v domě předčasně zemřela. Měl znamenat nový začátek, ale stal se jí osudným. Byla to sebevražda, nebo ji někdo zabil? Jane se zaplétá čím dál hlouběji do spleti lží a polopravd a neví, komu může důvěřovat. Z vysněného domu se stala past, ze vzrušujícího románku noční můra. 


Hodnocení:

Autorka: Michaela Doubravová

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím