Dvanáct stran jedné mince

10. 5. 2016 v 12.06

Jsou to matky, dcery, partnerky… Tak trochu obyčejné ženské, zdá se. Ale každá má v sobě skryté velké životní drama. A všechny jsou si bližší, než si uvědomují.

Rebeka je milenka, které její drahý nastavil přísná pravidla ohledně vzájemné komunikace a přidal jasně daný rozvrh schůzek. Martinova žena se totiž o Rebece nesmí nikdy dozvědět. Jenže Karolína není úplně hloupá, jen má momentálně zcela jiné priority. Touží po dítěti. Tak moc, že by byla ochotna udělat cokoliv.

Každá z dam má svou vlastní kapitolu, prostor pro svůj životní příběh. Dohromady jich je dvanáct – dvanáct lidských osudů, trápení, starostí, slz, ale vlastně i trochu té radosti. Ale opravdu jen trochu, asi tolik, kolik se vejde do běžných dní osamělé matky postiženého syna, ženy s nádorem mozku nebo dívky, která se zoufale snaží přitáhnout aspoň na chvíli pozornost svých zaneprázdněných rodičů.

Všechny se víceméně znají, přátelí se, jsou příbuzné nebo bydlí v jednom domě. Míjejí se v různých okamžicích, stávají se navzájem svědky životních zlomů a jejich výpovědi ukazují odlišné pohledy na totožné situace. Dokazují, že každá mince má dvě strany a že nic nemusí být tak černé, jak to vypadá. I ten největší hřích může být omluven a zdánlivě protivná holka má citlivou duši.

Třeštíkové se podařilo naředit hořké kapky života vtipem a donutila čtenáře stát se detektivy. Chytlavě psané příběhy jsou vzájemně provázané – byť jenom drobnými náznaky, sem tam se kapitolou mihne již známá osoba... nebo dvě. Z dílků pomalu skládáte ucelenější obrázek, který se ale dokončit nedá, neboť hrdinky dál kráčejí životem a jejich myslí se valí další a další vlny asociací, vančurovsky dlouhé věty, na jejichž začátku se smějete a na konci je vám do pláče.

Přes všechny ty osobní tragédie vyznívají Bábovky jaksi mile, vlídně a na konci se její hrdinky jen těžko opouštějí. Chtělo by se dál číst o ženách, které nejsou žádné bábovky. Nebo vlastně trochu jsou… Jako ty bábovky z písku. Ty se dají taky lehce zničit jedním špatným pohybem, třeba i neúmyslným. Ale stačí trochu šikovnosti, snahy a péče a bábovka stojí jako předtím. Zase se zdá být tak pevná, ale my už víme, že ve skutečnosti je nesmírně křehká.

Hodnocení: 95 %

Autorka: Barbora Švarcová

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Jan Hofírek – 21. 9.
http://kniznirecenzeetc.blogspot.cz/2016/08/radka-trestikova-babovky.html

Související

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím