Deset let s Václavem Havlem

14. 3. 2012 v 10.36

Pan Ladislav Špaček strávil deset let po boku prezidenta Václava Havla. Strávil s ním dobu, kdy stoupala i klesala jeho obliba, kdy jeho soukromý život zasáhlo několik tvrdých ran. Ladislav Špaček byl celou dobu jeden z jeho nejbližších spolupracovníků a stal se jakýmsi svědkem jeho života. Teď vydal knihu, kde o tom životě podává zprávu.

Paměti blízkých spolupracovníků politických osobností bývají očekávány s napětím. Čeká se, že ten či onen na svého bývalého šéfa něco „práskne“ – nějakou pikanterii, která za času aktivní služby dotyčného politika zůstala skryta očím veřejnosti. Jak ale Ladislav Špaček několikrát zopakoval: Není práskač. Nechtěl psát senzační knihu, ze které by pak několik týdnů citovala bulvární média. Ale zase nechtěl, jak říká, napsat suché spisky, které nikoho nebudou zajímat. Vznikla tak koláž historek, ve kterých je úcta a hlavně humor.

A tím Ladislav Špaček nešetří. Ne, že by to byla sbírka prezidentských anekdot, ale Špaček vzpomíná na méně či více veselé historky, které tvořily nedílnou součást dní prezidentování Václava Havla. Vzpomíná na jeho pedantství, když židle u stolu musely být na přesně určených místech a prezident republiky neváhal padnout na kolena, aby je srovnal podle čar na koberci. Nebo vzpomíná na přivítací rituál jakéhosi exotického kmene, kdy prezident nedodržel přesný postup ceremonie, a hrozilo, že padne za vlast. Podobných příhod najdeme v knize desítky, ale přesto netvoří její páteř.

Tou je totiž něco jiného. Humor pouze ilustruje jiné velké téma. Ladislav Špaček zachytil Václava Havla nejen jako státníka a národní autoritu, ale jako člověka z masa a kostí. Pro hodně Čechů byl Havel nedotknutelnou autoritou, ke které se vzhledem k jeho příběhu a nelehkému osudu vzhlíželo téměř nábožně. Špaček ukazuje, že ve funkci prezidenta České republiky byl v první řadě člověk, člověk nikoliv bez chyb, ale člověk s jasnou představou o světě a společnosti. Ukazuje prezidenta ne jako byrokrata, ale jako filosofa hledající pro naši zemi místo ve světě.

Memoárů o Václavu Havlovi jistě vyjde ještě několik. Myslím ale, že už nevyjde kniha, jako je tato. Po Dálkovém výslechu a Prosím stručně – tedy knihách, které byly na způsob Hovorů s TGM představením pohledu Václava Havla na svět a společnost, tu máme knihu, která nás nechává nahlížet za oponu. Za oponu fantastického divadelního představení, které se už nikdy opakovat nebude.

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím